TRÁPENÍ #4: PRÁCE JAKO DROGA – KDYŽ NEUMÍŠ ZASTAVIT A POŘÁD MUSÍŠ JET DÁL, PROTOŽE SE BOJÍŠ TICHA

Ráno se probudíš a první, co uděláš? Kontroluješ e-maily. Ještě ani nestojíš na nohou a už sjíždíš zprávy, kontroluješ, co je třeba vyřešit. V práci jedeš na autopilota , děláš, co je třeba, vyřizuješ hovory, jsi pořád v běhu.

Den uteče. Přijde večer. A najednou nevíš, co se sebou .

Co dělají normální lidi po práci?
Jak se vlastně odpočítává?
Co máš dělat, když nemáš nic na práci?

A tak sáhneš po dalším e-mailu. Po dalším úkolu. Po čemkoliv, co tě zaměstná.

Protože když se zastavíš, začne se něco ozývat, co se bojíš slyšet.

PRÁCE JAKO ÚTĚK PŘED SEBOU SAMÝM

Někteří lidé "konzumují" alkohol. Jiní kouří. Někdo se přejídá. Ty? Tvoje droga je práce.

Protože když pracuješ, máš pocit, že jsi produktivní.
Protože když se soustředíš na úkoly, nemusíš myslet na nic jiného.
Protože když jsi v pracovním toku, nemusíš cítit prázdno, které by přišlo, kdybys nic nedělal.

A tak jedeš dál. Pořád, nonstop, nikdy se nezastavíš. Protože kdyby jsi se zastavil, možná by ses musel podívat na to, kdo vlastně jsi bez toho všeho.

A to děsí víc než jakýkoli termín.

KDYŽ SI MYSLÍŠ, ŽE TĚ PRÁCE DEFINUJE

Kolikrát jsi řekl: "Nemůžu si vzít volno, mám moc práce."
Kolikrát jsi odmítl přátele nebo rodinu, protože "ještě musím dodělat projekt" ?
Kolikrát ses přistihl, že nevíš, co bys dělal, kdybys měl volný víkend?

Co když jsi už dávno zapomněl, kdo jsi, když nepracuješ?

Práce je skvělý nástroj. Dává ti směr, strukturu, naplnění. Ale co když už dávno není jen nástrojem? Co když se stala celou tvou identitou?

Co když už nepracuješ proto, že tě to baví, ale protože nevíš, co jiného bys měl dělat?
Co když jsi se tak dlouho hnal za výkonem, že už ani nevíš, jak se cítíš bez něj?
Co když už neumíš být jen tak – bez cíle, bez úkolu, bez důvodu?

Co když jsi se stal strojem, který jede na výkon, ale nemá duši?

SPOLEČNOST TĚ ZA TO JEŠTĚ CHVÁLÍ.

Když pracuješ nonstop, říkají, že jsi zajímavý.
Když dáváš práci před všechno ostatní, říkají, že jsi oddaný.
Když nikdy neodmítáš, říkají, že jsi tvrdý dříč.

A tak si myslíš, že je to v pořádku.

Myslíš si, že úspěch je důležitější než spánek.
Myslíš si, že nechat si čas pro sebe je slabost.
Myslíš si, že když zvolníš, někdo tě předběhne.

A tak jedeš dál, utíkáš. Pořád. Až do chvíle, kdy už nemáš kam utéct.

KDY PŘIJDE MOMENT, KDY UŽ TO NEPŮJDE DÁL?

Až jednoho dne zjistíš, že už necítíš ani stres, ani radost – jen prázdnotu.
Až tě práce přestane bavit, ale nebudeš vědět, co jiného dělat.
Až tvoje tělo začne stávkovat, protože roky ignorovalo odpočinek.

Vyhoření nepřijde jako výbuch. Přijde jako ticho. Jako otupělost. Jako moment, kdy si uvědomíš, že nic necítíš.

A v tu chvíli si položíš otázku: "Proč jsem si myslel, že musím pořád jet na plný plyn? Proč jsem se nikdy nezastavil?"

Protože jsi měl strach, že když se zastavíš, už nikdy nebudeš stejný, všechno by ti uteklo, nedoběhneš.

JAK SE Z TOHO DOSTAT?

Přiznat si, že problém existuje.
Pokud tohle čteš a rezonuje to s tebou, možná jsi právě v tomhle kolečku. A první krok ven? Dovolit si to přiznat.

Zkuste se zastavit. Na den. Na víkend. A sledovat, co se stane.
Co cítíš, když nemáš nic na práci? Co se ozve? A pokud tě to děsí, proč?

Najít něco, co dává smysl, i když to není produktivní.
Věci, které neděláš pro výkon, ale pro radost. A pokud žádné takové nemáš? Možná je čas je hledat.

Nastavit si hranice.
Práce není nepřítel. Ale musí mít své místo. Když nemůžeme řídit svůj život, už to není práce – je to otroctví.

JESTLI TOHLE JE TVŮJ PŘÍBĚH, MÁŠ DVĚ CESTY.

Buď budeš dál makat do roztrhání těla a jednou zjistíš, že už jsi dávno vyhořel.
Nebo si dovolíš vystoupit z toho kola. A zjistíš, že svět se nezboří, když přestaneš hrát krysí závod.

Protože otázka není "Co se stane, když zpomalím?"
Otázka je "Co se stane, když nezpomalím nikdy?"

Odpověď na tu druhou otázku fakt nechceš zjistit na vlastní kůži.

SERIÁL "TRÁPENÍ" POKRAČUJE.

Každý máme svoje démony. Tohle je prostor, kde o nich konečně budeme mluvit.

Příště: SESTŘELENÉ SEBEVĚDOMÍ – KDYŽ MÁŠ POCIT, ŽE JSI PODVODNÍK, I KDYŽ JSI SI VŠECHNO VYDŘEL.

Přestaneš být otrokem své práce, nebo si dál budeš nalhávat, že jiná cesta neexistuje?

#mentálníreset #worklifebalance #vyhoření #sebeodpovědnost #korporát #přestaňsehnat #zvolni #nikdonepřijde #životjetvůj