TRÁPENÍ #2: STRACH ZE SELHÁNÍ – PROČ HRAJEME NA JISTOTU, I KDYŽ NÁS TO NIČÍ

Mohl bys odejít.
Z té práce, která tě nebaví.
Ze vztahu, co už dávno nefunguje.
Z města, které tě dusí.
Mohl bys začít něco jiného, ​​něco lepšího, něco, co by ti dávalo smysl.

Ale neuděláš to.
Protože co když to nevyjde?
Protože co když selžu?
Protože co když přijdu o jistotu?

A tak radši zůstaneš .
Radši se spokojíš s polovičatostí, protože jistota byla míň než risk.
Ne protože chceš.
Ale protože strach ze selhání je silnější než touha po změně.

Kolikrát jsi se rozhodl radši neudělat nic, než riskovat, že to nevyjde?

HRA NA JISTOTU – ZABIJÁK VŠEHO, CO BY MOHLO BÝT SKUTEČNĚ DOBRÉ

Strach ze selhání je mrcha.
Nevykřikuje na tebe "tohle nesmíš dělat!", ale šeptá ti do ucha "možná bys měl počkat…"

Možná ještě není ten správný čas.
Možná bys měl ještě chvíli vydržet.
Možná není tak špatné, kde teď jsi.

A tak se plácáš v tom samém sračkostavu .
Každý den.
Každý týden.
Už roky.
Protože "ještě není správný čas".

A co když ti řeknu, že správný čas nikdy nepřijde?

Kdybys měl jistotu, že to vyjde, už dávno bys to udělal.
Kdybys věděl, že neexistuje šance na selhání, už bys tam někde jinde byl.
Ale ta jistota nepřijde.
A tak se pořád držíš zpátky.

Protože strach tě přesvědčil, že je lepší zůstat v mizérii, než zkusit něco jiného a možná selhat.

STRACH ZE SELHÁNÍ TĚ DŘÍV NEBO POZDĚJI POHŘBÍ ZAŽIVA

Ne dnes. Ne zítra.
Ale jednoho dne se otočíš a uvidíš všechny ty roky, kdy jsi mohl něco změnit – ale neudělal jsi to.

A tehdy si uvědomíš, že:

Lidé, co to riskli, teď mají životy, které jsi chtěl ty.
Změna byla možná celou dobu – jen ty jsi ji neudělal.
Ne že bys nemohl. Jen ses bál.

A bude už pozdě. Protože přijde moment, kdy už nebude kam utéct.

Kolik let ještě potřebuješ, abys pochopil, že jediné, co tě drží zpátky, jsi ty sám?

A CO KDYŽ SELŽEŠ? TAK CO.

Co když začneš podnikat a zkrachuješ? Ok, našel jsi cestu, která nefunguje. Zkusíš jinou.
Co když odejdeš ze vztahu a zjistíš, že sám to nezvládáš? Ok, aspoň teď víš, že se musíš postavit na vlastní nohy.
Co když se přestěhuješ a zjistíš, že jsi stejně nešťastný? Ok, hledáš dál. Ale už víš, že to nebylo tím místem.

Selhání není konec. Selhání je nástroj.

Pokud nikdy neselžeš, znamená to jen jedno: Nikdy jsi nic pořádně nezkusil.

Když ti něco nevyjde, zjistíš aspoň, co dál nedělat.
Když nikdy nezkusíš nic nového, nikdy se neposuneš.
Když se pořád bojíš, nikdy nic nezískáš.

ZŮSTANEŠ VE STRACHU, NEBO HO ROZMETÁŠ NA KUSY?

Přestaň se bát budoucnosti, kterou ani neznáš.
Přestaň předpokládat, že když něco zkusíš, bude to katastrofa.
Přestaň hrát na jistotu jen proto, že nevíš, co jiného dělat.

Protože strach tě nedrží v bezpečí. Strach tě drží na místě.

A ty si musíš položit otázku: Chceš v tomhle stavu strachu a stagnace zůstat ještě dalších 5, 10, 20 let?

Protože ... Ty jsi ta jediná jistota, kterou v životě máš.

SERIÁL "TRÁPENÍ" POKRAČUJE.

Každý máme svoje démony. Tohle je prostor, kde o nich konečně budeme mluvit.

Příště: NA VENEK MÁŠ VŠECHNO, UVNITŘ NIC – KDYŽ SI UVĚDOMÍŠ, ŽE ŽIJEŠ ŽIVOT, KTERÝ TĚ VE SKUTEČNOSTI NEBAVÍ.

Přestaneš se bát, nebo v tom budeš hnít dál?

#mentálníreset #strachzeselhání #worklifebalance #změnato #sebeodpovědnost #nikdonepřijde #výkon #komfortnízóna